Reklama
 
Blog | Martina Žilková

Co přineslo žákům ústecké zastupitelstvo

Tedy co se týče kritiky jistých zastupitelů a středečnímu činu ze zoufalosti na krajském zastupitelstvu Ústeckého kraje.

Tak tedy zástupci rodičů, studentů, i města Litoměřice dorazili na krajské zastupitelstvo.

Pane Koudo, vážená paní Ryšánková, pane Jakubec, řekněte konečně a jasně – čím vám PaedDr. Bulasová ve své funkci tolik prosperuje. Jaký je úmysl držet tuto dámu na svém místě i přes zcela jasný nesouhlas většiny žáků i zákonných zástupců? Nehledě na to, že mnohé její chování bylo jinými úřady shledáno za nevhodné a hraničící s porušováním zákona (viz. předchozí článek).

 

Reklama

Protože, drazí zastupitelé i krajští radní, tito lidé se sjednotili nejen v barvě triček, ale také v nesouhlasu, zlobě, a bezradnosti ze zjevné nečinnosti politiků. A na tomto případě jsou výrazně znát díry v naší české demokracii. Korupční aféry nejsou jen skandály nejvyšších politiků, ve větší či menší míře se dotýkají také nižších úřadů. Jak je vůbec možné, že při zcela prokazatelně špatné volbě vedoucího gymnázia (ať už jsou prvotní důvody, které vedly ke vzniku ZO jakékoli, manežerské selhání ředitelky v této situaci už nelze ani ututlat, ani vyvrátit), nelze dotyčného odvolat. Proč v takových případech nefunguje jakákoli analogie vyjádření nedůvěry vládě?

A jak je 

možné, že ředitelka nemá dostatek sebereflexe, aby se nad sebou zastyděla a zbytek soudnosti projevila odstupem z funkce.

 

 

Je až absurdní, jak se první náměstek hejtmanky, P. Kouda, vehementně snažil prosadit projednávání tohoto problému až jako poslední bod programu. Není to podivná náhoda, že přesně v okamžiku, kdy na program projednávání měla přijít záležitost litoměřického gymnázia, jakýsi anonym vyhlásil v budově stav ohrožení? Nebo je v tomto kraji normální během zasedání krajského zastupitelstva jednání přerušit kvůli údajné bombě?

Policisté, kteří byli pověření budovu vyklidit a prohledat, zjevně nejednali profesionálně. V případě opravdového ohrožení by rozhodně nebylo vhodné, aby pětadvacetiletá žába v uniformě s propíchnutým jazykem a velkými stříbrnými kruhy v uších křičela do davu, že v budově je bomba. Protože pakliže by taková situace byla veřejnosti pro strach (a nikoli pro smích), mohla by na úzkých schodech krajského úřadu vzniknout nepříjemná panika a chaos. To by se dalo považovat za více než nezvládnutí situace.

A kdo je vůbec tím anonymem, který se snažil jednání tímto způsobem odložit? Je možné, že na pozadí namodralého cigaretové

ho kouře a kávy kdosi zvolil takové zoufalé řešení.

A lze si slova p. Koudy o hysterii davu žáků vysvětlit jako alibi před případným podezřením?

 

 

Ptám se vás, kam touto politikou směřujete? Jak je možné, že ani po dvaceti letech svobody země se stále ještě nedokážeme vyvléci z područí komunismu? Systému, který držel pohromadě strach se vyjádřit, manipulace lidí a netransparentnost zákonů a vyhlášek?

Dnes je doba, kdy první děti svobody dospívají, kdy lidé, kteří se narodili po roce 1989 dozrávají věku, kdy mohou aktivně politiku nejen ovlivňovat, ale také utvářet.

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.
Reklama